Representativní přehled z
více než 7000 stran poznámek, které Paul Brunton určil pro
posmrtné vydání. Jsou prvním dílem Zápisků Paula
Bruntona – obsáhlého
díla, o němž PhDr. Brunton hovořil jako o svém “Resumé”.
Celých třicet let, během nichž nepublikoval nový materiál, P.B.
prohluboval a rozšiřoval své bádání o duchovních otázkách a denně
psal. Jeho metoda psaní zahrnovala minimálně tři přesně definované
stupně pro každou část materiálu. Po léta bylo jeho zvykem nejdříve
si stručně zapisovat krátké poznámky — dokud intuice byla čerstvá a
živá. Tyto ručně psané poznámky byly později seřazeny podle témat,
přepsány na stroji a založeny jako „Neuhlazené myšlenky“. Pravidelně
se vracel k takto rozpracovanému materiálu a mnohé z těchto poznámek
upravoval do literárnější formy. Upravené verze byly potom znovu
přepisovány na stroji a zakládány podle tématu do desek, nazvaných
„Střední myšlenky“. Následovala druhá prohlídka a literární revize,
po které byl na stroji napsán „konečný“ materiál a vložen do desek,
jednoduše nazvaných „Myšlenky“. Kdykoli mohl být v jeho pracovně
nalezen nový materiál pro každý stupeň.
To, že P.B. dával přednost tomuto způsobu psaní, je nejlépe
vyjádřeno v jednom z jeho vlastních záznamů, napsaných pravděpodobně
v r. 1980:
„Poezie dosahuje svého vrcholu, když vede člověka k duchovní kráse.
To je ovšem také posláním všech ostatních umění. Napsat knihu, která
si uchová jediné téma na všech tři sta stránkách, je obdivuhodný
intelektuální výkon, ale to opravdu není můj styl; s tím jsem už
dávno skoncoval. Člověk se musí vyjadřovat svým vlastním způsobem,
způsobem, který vyplývá z povahy, se kterou se narodil. Dávám
přednost napsat jednotlivou myšlenku bez jakéhokoli odvolávání se na
ty, které předcházely, nebo na ty, které budou později následovat, a
napsat ji zhuštěným způsobem. Jedinou knihu, kterou bych mohl nyní
připravit, by byla kniha sugestivních myšlenek o všeobecně platných
pravdách. Nemám trpělivost pokračovat dál a dál, říkat někomu na
stovce stránek to, co bych mohl napsat na jednu jedinou stránku.“
V době, kdy vydavatelé byli přizváni k tomuto úkolu, bylo již
vyhotoveno více než 7000 psaných stránek takovýchto „oddělených
idejí“ — současně zhruba se 3000 stránkami s tím souvisejícím
výzkumným materiálem. Během svých posledních dvou let života P.B.
vymyslil nynější systém třídění a začal zaučovat několik studentů
jak zařazovat existující poznámky do nových kategorií. Od smrti P.B.
(27. července 1981) tito prováděli jejich překlasifikování podle
jeho návodu. Čtenář by si měl být plně vědom toho, že napsané
myšlenky jsou mudrcovy, ale jejich organizace je z velké části prací
studentů. Některé pasáže patří často do více než do jedné kategorie
a byla vybrána ta, která se jim zdála být nejvhodnější. Zařazení je
v některých případech nepochybně závislé na okamžitém popudu a mělo
by být jako takové chápáno.
Totéž platí o obsahu tohoto úvodního svazku. Zápisky sestávají z
„para“ (paragrafů), jak je P.B. nazýval, které se obracejí k různým
typům lidí a mnoha různým úrovním vývoje v rámci těchto typů. Ve
stejném duchu je tlumočen tento materiál: rada je nabízena mnoha
různým typům a mnoha různým úrovním. Kde se vynoří zjevné rozpory,
zvažte nejdříve, zda rada nemůže být pro někoho jiného na jiné
úrovni nebo pro jiný typ člověka, než jakým jste vy. Vyberte si to,
co se týká vás a je pro vás cenné; jiní mohou mít užitek z toho, co
vás nepřitahuje nebo co se nehodí pro vaši současnou úroveň.
To, jak studovat, je nejlépe vyjádřeno jeho vlastními slovy:
Když se zabýváme filozofickou knihou, nemůžeme očekávat, že ji
pochopíme celou na první pokus, a následkem toho nesmíme ztrácet
odvahu, jestliže je ono nepochopení časté. Použije-li studující
tento opatrný přístup, měl by si pečlivě všímat každé věty nebo
odstavce, které přinášejí intuitivní odezvu v hlubokém cítění jeho
srdce (nezaměňovat s intelektuálním souhlasem v logické práci jeho
hlavy). Pokaždé, jakmile se tak stane, měl by přestat číst, okamžitě
odložit knihu a poddat se působivým slovům. Nechť na něm pracují
svým vlastním způsobem. On má být pouze tichý a vnímavý. Neboť
takováto reakce nakonec způsobí, že se otevírají dveře k jeho
vnitřnímu bytí a že světlo září tam, kde dříve žádné nebylo. Když
projde tímto vchodem a vstoupí do onoho světla, bude snadné pochopit
zbývající část knihy.
Jestliže cítíte, že principy, kterých se na těchto stránkách
dotýkáte, jsou pravdivé, pak si uvědomte, že největší poctu, kterou
můžete složit Pravdě, je Ji používat. Duchovní mír je dán jako
odměna těm, kteří moudře duchovně touží a kteří budou neúnavně
pracovat pro realizaci své touhy.